Česká republika
Zejména v posledním období se pro zimní posyp komunikací v ČR obecně dává přednost posypovým materiálům, které svým chemickým složením a fyzikálními vlastnostmi jsou co nejvíce přijatelné pro životní prostředí a případné negativní zatížení snižují na zcela nezbytné minimum.
V poslední zimní sezóně 2000/2001 se na posyp vozovek silniční sítě v ČR spotřebovalo 168 000 tun soli, 348 000 tun drtí a písků, 91 000 tun druhotných materiálů, jako jsou škvára a struska. Posyp solí se provádí na 42% z celkové silniční sítě (z toho je 38% udržováno technologií zvlhčování soli), posyp drtěmi a písky na 34% silniční sítě a posyp struskami nebo škvárou na 11% z celkové silniční sítě.
Kamenná sůl NaCl pro posyp je využívána ve více než 98 % použitých případů, částečně se také dále používá CaCl2 (převážně ve formě solanky), v minimálním množství MgCl2 (ve formě solanky). Dodávané soli neobsahují více než 5% (z celkové hmotnosti) jemných, prachových částic menších než 0,16 mm a rozsah křivky zrnitosti se většinou pohybuje v rozmezí od 0,16 mm do 4,0 až 5,0 mm. Sůl má obsahovat nejméně 96% účinné rozmrazovací látky. Pro kvalitu posypových solí platí určité předpisy, které jsou obsaženy v metodickém pokynu č.116 Ministerstva dopravy a spojů. Soli jsou převážně dodávány s protispékacími přísadami (zejména s ferrokyanidem sodným).
Během posledních osmi let se u nás dodavatelské odvětví plně transformovalo a zaměřilo na "aktivní tržní ekonomiku". Dodavatelé tak například běžně nabízejí letní ceny a další rabaty, nabízejí volnou kapacitu svých vlastních skladovacích prostor, dodávky přímo do skladů silniční správy, mimořádné operativní dodávky a spoustu dalších výhod.
Od roku 1985 již v ČR není povoleno skladovat chemické posypové materiály na venkovních otevřených skládkách. Skladování soli se provádí v halách různé kapacity (průměrně 1000 tun) a v poslední době se na základě zahraničních zkušeností dává přednost celodřevěným konstrukcím. Velmi efektivní a účinné se jeví současné trendy ve skladování soli ve vertikálních celodřevěných silech s kapacitou v rozmezí 40 až 250 tun.
Dánsko
V Dánsku se na hlavní silniční síti proti snížení kluzkosti vozovek v zimním období používá v naprosté většině chlorid sodný NaCl a to za využití technologie zvlhčování. Technologie se praktikuje ve směsi 70% suché soli zvlhčené 30%ní solankou. V případě přítomnosti sněhu, nebo nebezpečného náledí na povrchu vozovky, se používá suchou sůl. Postřik solankou se používá v první řadě k preventivnímu posypu proti očekávanému tvoření námrazy.
Alternativní materiály na rozmrazování (podobně jak se provádí na letištích) se používají velice omezeně a výlučně na extrémně zatížených (drsnými zimními podmínkami) konstrukcích.
V konkrétním pohledu je na hlavní silniční síti (státní a regionální silnice) až 98% silnic soleno chloridem sodným NaCl, zbytek se ošetřuje posypem drtí nebo pískem. Na vedlejší silniční síti je 48% silnic ošetřováno posypem solí NaCl, 21% pískem nebo drtěmi a zbývajících 31% se sype drtí smíchanou se solí. Průměrná cena soli je asi 33 Euro za tunu.
Zdroj: Freepik
Francie
Ve Francii se při zimním posypu převážně používá vlhčená sůl, která se druhově skládá ze solného roztoku NaCl a kamenné soli NaCl. Solanka se obvykle vyrábí ve výrobnících přímo ve skladovacích halách z chloridu sodného a vody. Solanky CaCl2 a MgCl2 se dodávají jako hotové roztoky.
Podle zjištěných podkladů se až v 99% případů při zajišťování sjízdnosti používá kamenná sůl NaCl smíchaná se solankou NaCl. Pouze při výjimečných situacích (velmi nízké teploty, mrznoucí déšť apod.) někteří silniční správci používají kamennou sůl NaCl zvlhčovanou solankou CaCl2. Celková spotřeba soli kolísá v závislosti na povětrnostních podmínkách zhruba v rozmezí mezi 0,4 a 1,4 miliony tun materiálu ročně. Sůl se skladuje ve skladovacích halách a silech.
Německo
Zimní údržba silničních komunikací v extravilánu se provádí pouze pomocí rozmrazovacích prostředků. Zdrsňovací materiály se používají převážně jen při údržbě místních komunikací. Existují však velké lokální rozdíly ve faktickém procentuálním podílu použití inertů při zimní údržbě místních komunikací. Poslední vývoj naznačuje určitý odklon od používání inertních posypových materiálů i na místních komunikacích.
Státní výzkumné projekty ukázaly, že používání soli při zimní údržbě je ekonomické a ekologické. Protože zimní teploty v Německu zřídka kdy při nutnosti posypu poklesnou pod -10°C, využívá se v naprosté většině případů pro posyp komunikací chlorid sodný NaCl. Jedna tuna soli stojí od 120 do 130 DM.
V dnešní době se suchá sůl převážně skladuje v celodřevěných halách. Nicméně, vývoj směřuje ke skladování soli ve speciálních skladovacích silech. Sila prostorově zabírají méně místa a nakládání na sypače je velmi rychlé a operativní. Doba nakládky soli a solanky se tak může snížit na cca 10 až 15 minut.
Štěrk nebo písek jsou při zimní údržbě upřednostněny před průmyslově vyráběnou škvárou. Používání inertů však klesá, protože tento druh technologie není efektivní. Auta svým provozem totiž odhazují materiál na krajnici již v krátké době po posypu a to mimo jiné má za příčinu nutnost častějších posypových zásahů a tím i například velkou spotřebu posypových materiálů.
Velká Británie
Posypová sůl, která je používána pro zimní údržbu hlavních silnic, má i vhodnou zrnitost, tak aby pokud možno co nejvíce optimálně splňovala všechny fyzikální podmínky pro daný účel. Aby se zajistila trvalá kvalita je prováděna pravidelná kontrola vzorků a podle potřeby se provádí praktické testy. Zcela běžně se sůl upravuje protispékací přísadou, např. ferrokyanidem sodným. Sůl, která nebyla upravena, může ztvrdnout, což potom logicky vede k problémům při skladování, nakládání a posypu.
Používaná sůl NaCl rozpustí sníh a led i při poměrně nízkých teplotách, avšak již pod -10 °C se potřebné dávkované množství velmi neúměrně zvyšuje, takže materiál začne být ekologicky i ekonomicky nevhodný. Na hlavních silnicích, tzn. za vysoké dopravní intenzity, se může sůl používat i pod -10 °C, ale při dalším poklesu teploty je už zapotřebí smíchat sůl s dalšími přísadami.
Maďarsko
V Maďarsku je převážně používaný rozmrazovací materiál chlorid sodný NaCl a chlorid vápenatý CaCl2. V nedávné době se prováděl i místní průzkum efektivnosti různých dalších druhů rozmrazovacích materiálů, zdrsňujících materiálů a také jejich směsí. Zkoumanými materiály například také byly: MgCl2, CMA, močovina, písek a šest vedlejších kombinovaných produktů obsahujících většinou stejné rozmrazovací prvky.
Island
Pro dosažení nejlepšího rozmrazovacího účinku se používá mořská sůl specifické zrnitosti 0,8 mm, nebo kamenná sůl s velikostí zrn v rozmezí 0-3 mm. Sůl pro účely zimní údržby by měla být suchá (obsah vody menší než 4%), prostá ztvrdnutých hrudek a bez přítomnosti cizích látek. Nejlépe se skladuje sůl na suchém, chladném místě, aby se zabránilo jejímu rozpouštění a srážení vlhkosti. Chladný vzduch obsahuje mnohem méně vlhkosti než horký vzduch.
Písek, používaný pro posyp, by měl být tříděný, určené zrnitosti v závislosti podle aplikačních okolností. Jestliže například na silničním povrchu dochází k tání ledu (sněhová kaše) používá se zrnitost písku cca 0-8 mm. Mnohem hrubší frakce, například v rozmezích cca 4-8 mm, se používá v případech posypu na suchý (pevný) led. Posyp pískem, jako prevence před vznikem kluzkého stavu, je zamýšlen jako určité opatření ke snížení kluzkosti na silnici pokryté sněhem či ledem, ne však k rozpuštění ledu, protože k tomu je jednoznačně určena sůl. Čistý písek účinkuje jako ochrana před smykem okamžitě po posypu, je zde však nebezpečí, že časem může být pokrytý jinovatkou, nebo může být odvátý pryč z vozovky.
Irsko
Chlorid sodný NaCl je jediným používaným rozmrazovacím materiálem v Irsku. Roční spotřeba soli v průměru je asi 30 000 tun. Očekává se, že toto číslo v příštím období značně vzroste v souvislosti s nárůstem dopravy a zkvalitněním silniční sítě. Z této celkové spotřeby soli tvoří dvě třetiny kamenná sůl a jednu třetinu odpařená mořská sůl. Sůl se upravuje ferrokyanidem sodným , působícím jako protispékací činidlo. Cena soli se v průměru pohybuje kolem 40 Euro za tunu. Výběrová řízení na dodávku soli si vypisují jednotlivé silniční správy.
Jedním z uváděných problémů je však to, že kamenná sůl používaná v Irsku má určitý obsah hlinitých (jílovitých) částic, které za nepříznivých okolností mohou způsobovat potíže při skladování materiálů ve skladovacích silech.
Norsko
Mezi používané posypové materiály a jejich kombinace v Norsku patří: suchá sůl, předvlhčená sůl, solanka, sůl smíchaná s pískem, písek. Nejvíce používaným rozmrazovacím materiálem je chlorid sodný NaCl, ostatní soli se používají jen ve velmi malém množství pro speciální účely. Velice úspěšně se jeví zkoušky s pískem smíchaným s horkou vodou. Je předpoklad, že tato metoda bude v budoucnu více využívána. Posypová dávka se stanovuje podle minimálního množství potřebného na silnici k získání dobrého výsledku s co nejmenším poškozením životního prostředí.
Rumunsko
V Rumunsku mezi používané posypové materiály patří chemické materiály - chlorid sodný NaCl a roztoky této soli, dále zdrsňující materiály - písek, škvára atd.
Obecné technické podmínky pro sůl uvádí:
- meze zrnitosti: 0 - 3,15 mm (při tom procento velikosti zrn pod 1 mm by nemělo přesáhnout 50% z celkového množství)
- kontaminace cizími látkami musí být menší než 1%
- doporučení na přidání chemické přísady zabraňující tvorbě hrudek, tzn. zabraňující ztvrdnutí materiálu
Slovinsko
Ve Slovinsku se v zimním období silnice sypou chloridem sodným NaCl, získávaným převážně v domácích solných mořských úpravnách. Takto vyrobené množství soli je však nedostačující, a proto se chlorid sodný částečně musí i dovážet. Velmi malé množství chloridu vápenatého a chloridu hořečnatého se dále dováží pro potřeby dálnic, rychlostních komunikací a hlavních silnic k preventivnímu posypu a pro použití při nižších teplotách (pod -8 °C).
Zdrsňující inertní posypové materiály se používají bez nebo s přidáním soli. Směs soli a inertního materiálu se obvykle používá v mísícím poměru 1:4 na silnicích s menším dopravním provozem a ve stoupáních. Posyp drtěmi se používá na silnicích, kde se ponechává ujetá sněhová vrstva, tzn. které nejsou pluhovány až na samotný povrch vozovky, nebo se používá ve speciálních případech náhlého výskytu nebezpečného náledí za účelem překlenutí doby potřebné k tomu, aby sůl rozpustila led až na povrch silnice.
Španělsko
Nejvíce používanými chemickými výrobky pro zimní posyp vozovek ve Španělsku jsou chlorid sodný NaCl a chlorid vápenatý CaCl2. V poslední době se prováděly testy i s jinými výrobky, jako jsou například alkoholy, glykoly, chlorid hořečnatý, močovina a CMA. Vysoké ceny, problémy se skladováním, nebo třeba i snížení přilnavosti pneumatik k vozovce, ale omezily jejich případné použití na velmi specifické lokality a vysoce specifické účely. Sůl je skladována v silech nebo krytých halách, nebo také ve velkých přepravních pytlích (Big Bags).
Zdrsňující posypové materiály se ve Španělsku používají jen velice zřídka, především z bezpečnostních důvodů a díky problémům spojeným s jejich následným odstraňováním z vozovky.
Švédsko
Jedinou chemikálií, používanou ve Švédsku k rozmrazování sněhu, nebo ledu na vozovkách v zimním období, je chlorid sodný NaCl. Chlorid vápenatý CaCl2 se dříve používal v omezeném množství, hlavně ve formě solanky pro zvlhčování suchého NaCl. Některé poslední výzkumy ale ukázaly na jeho negativní účinek na betonové konstrukce, proto se v současné době již vůbec nepoužívá. Již dlouhé období se prováděly některé zkoušky s alternativními chemickými rozmrazovacími látkami. Všechny látky však byly zavrženy z důvodu jejich vysoké ceny, nebo nedostatečnému účinku. Jedním z nejrozsáhleji zkoumaných alternativ je materiál označovaný CMA. První zkoušky se provedly již na počátku osmdesátých let. Hlavním nevýhodou CMA je ale jeho neúměrně vysoká cena, která je přinejmenším 20 krát vyšší než cena soli.
Švýcarsko
Švýcarsko má doposud vnitřní monopol na sůl, tzn. že žádná sůl se do země nedováží. Pro zimní údržbu se používá pouze vakuovaná sůl. Spotřeba soli velmi kolísá v závislosti na intenzitě zimy. Průměrná spotřeba na silnicích je cca 600 gramů na m2 v jednom roce.
Nizozemsko
V Nizozemsku se v konkrétním praktickém nasazení v zimní údržbě komunikací nejvíce používá vlhčená sůl (vlhčící složkou je chlorid sodný nebo chlorid vápenatý, suchá sůl je vakuovaná nebo kamenná). Používaný mísící poměr mezi suchou solí a solankou je 2,5 : 1. Solankou se míní 20% roztok NaCl nebo 16% roztok CaCl2. Jako posypová sůl se nejvíce používá chlorid sodný NaCl.
V Nizozemsku je ročně realizováno zhruba 30 posypových zásahů (21 preventivních posypů solí a 9 dodatečných - likvidačních posypů solí). Na základě těchto předpokladů jsou pak vypočítávány potřebné skladovací kapacity a potřebné množství posypových materiálů.
Ing. Karel Melcher – specialista na zimní údržbu komunikací
Ředitelství silnic a dálnic ČR
Šumavská 33, 612 54 Brno
Probíhá načítání polohy ...